motto :
tak jsme si znovu pořídili psa, znovu vlčího špice,
tentokráte ale psí slečnu Abigail, tedy . .  Abby
Abby

S mámou - období z pohledu psí minislečny.

Nejšťastnější období v životě psa. Jedinou starostí je najít ty knoflíky co z nich teče mlíčko a později nezaváhat, když panička přinese mističku. A také najít měkké místečko ke schrupnutí. Prostě nic nemuset, jen papat a spinkat a později objevovat, co se dá na zahradě zničit, ukousnout, zdevastovat, schovat, jak se dostat přes plot na slepičky a pod. A to vše ve společnosti smečky stejně zaměřených sourozenců. Prostě úplná havaj co jistě bude trvat věčně. No konečně je to vidět (pokud se budete dívat pozorně eventuálně si vezmete bryle) na fotografiích ....
... a samozřejmě i na každém dalším videu.
 
 
Pokud jste se dívali pozorně musíte uznat, že štěně má ten nejkrásnější život. I když - máma Brinity si s námi stále hraje, učí nás prát a moc dalších věcí, ale mlíčka už nám moc nedá, panička už také začíná být unavená a hlavně: hrozně podezřelí jsou lidé co sem pořád chodí, očumují, a kdyby to šlo, tak nás snad i osahávají. No uvidíme, co se z toho vyklube.
Moje obavy se začínají naplňovat. Na posledním videu je vidět, že jsme zůstaly už jen dvě - já, Aida a máma Brini. Je tu tak nějak prázdno i když legrace je pořád dost. Jsem zvědavá, jak to celé dopadne.
* * *

.
Aktualizováno 21.02.2016